Kybernetická bezpečnost kmotrů za 60 milionů korun

Národní centrum kybernetické bezpečnosti se tomu říká. Člověk by si až myslel, že je určeno k tomu, aby chránilo národ. Kdepak, opak je pravdou. 

Všichni si na to asi dobře vzpomínáte, v zimě nám bylo vesele oznámeno, že velvyslankyně ČR v Japonsku svým podpisem změnila náš život na internetu více, než by to kohokoliv rozumného kdy mohlo napadnout. Tato milá paní jménem nás všech, občanů této země, podepsala nemilý dokument, ACTA mu říkají.

No víte, tamta listina, ve které stojí, že se vám mohou na hranicích hrabat ve vašem počítači, odpojit vás na věčné časy od internetu, ztrestat vás za jakékoliv „pirátství“ a moc se neohlížet na listiny základních prav a svobod občanů a podobné zastaralé cary papíru, nehodící se do krámů mezinárodním lobbistům-monopolistům různého charakteru.

Ovšem tu přišlo nemilé překvapení, lidé si to nenechali líbit. Protestovali proti tomu, že se jejích vlastní vláda více stará o zájmy Hollywoodu a amerického hudebního průmyslu, než o ně samotné. Ti aktivnější a smělejší, Anonymous si říkají, se dokonce rozhodli názorně demonstrovat vládním a lobbistickým institucím, co to znamená, když se jim někdo hrabe v počítači nebo je odpojuje od internetu.

Rozhodli se je také trestat a to za naprosto zřejmé provinění – za tajnou dohodu, za zády a bez souhlasů vlastních občanů. Začali je s pomocí „hackerských útoků“ odpojovat od internetu a hrabat se jim v jejich počítačích.

Je to překvapivé, ale vládě a mocným se tato medicína nezalíbila. Trestat vlastní občany za titěrná provinění v okamžiku, kdy nám po ulicích běhají tisíce beztrestných zlodějů a naši korupčníci se vesele váli na plážích, to ano, na to jsou naši mocní připravení. Ale aby tito občané sáhli na jejích vlastní beztrestnost, aby je ztrestali za jejích vlastní pochybení, to neexistuje, to je prosím pěkně rovnou ohrožení národní bezpečnosti!

A tak se nám rozhodli předvést novou politickou kličku: premiér Nečas prohlásil, že pozastavuje ratifikaci ACTA s tím, že „vláda chce ještě analyzovat všechny dopady smlouvy“.  Ironickou otázku, zda by nebylo od této vlády pěkné, správné a rozumné, kdyby analyzovala dopady smluv, jež podepisuje, před tím, než je podepíše, ponechme pro nedostatek času stranou.

Takto se vládě podařilo dočasně sklidit veřejnost. Udělala to, aby měla čas. Čas se připravit. Právě v těchto chvílích vzniká Národní centrum kybernetické bezpečnosti, instituce za 60 milionů korun ročně, jejímž cílem bude „chránit“ internet před hnutími v duchu Anonymous. Vzhledem k tomu, že tato hnutí občany nikdy nenapadají, je zřejmé, že tyto miliony budeme platit za bezpečnost vládních, politických a lobbistických stránek.

A jak že náš politicko-uřednicko-lobbistický „národ“ bude toto centrum chránit? No mimo jiné bude moct vyhlásit stav „kybernetického nebezpečí“, tedy samovolně vypnout internet v celé zemi. A také pronásledovat tak zvané útočníky. Pro ty, kdož neví, útočníkem je třeba každý, kdo navštíví web ODS v okamžiku, kdy ho zrovna hackují Anonymous.

A nové zákony jsou formulovány přesně tak vágně a neurčitě, aby měl stát co nejširší pravomoci vůči svým občanům a aby měli tito občané co největší strach z možných následků sebemenší nepokory vůči této nové donucovací mašinerii.

Myslím, že k tomu není nutné nic moc dodávat. Věřím, že vlády by se měly bát svých občanů, nikoliv občané svých vlád. A pevně doufám, že je tady dost občanů, kteří to vidí podobně. Přejí vám klidné a svobodné surfování v této neklidné a nerozumné době.