Moravský parlament schválil připojení k Česku

Gustáv Husák byl Slovák, pro účely získání podpory slovenských straníků ve vnitrostranickém boji o moc připojil v roce 1972 Moravu ke slovenské části společného státu - bez referend, bez diskuzí, prostě, násilně, totalitně. Následně se Slováci v roce 1993 trhli a to i spolu s Moravou. 

V roce 2014 na Slovensku proběhl násilný převrat, nekompetentní slaboch Fico utekl do Pardubic, umírněná slovenská opozice sedí v dolní komoře parlamentu, obklíčena ozbrojenými příznivci klerofašimu - jedinou organizovanou a funkční ozbrojenou silou v zemi - a jedním z prvních rozhodnutí ruší práva národnostních menšin, zejména těch českojazyčných.

Moraváci se odmítají vzdát svých prav na užívaní českého jazyka, sledování českých televizních programů, výuku dětí v češtině a jsou zděšení bratislavským velebením Josefa Tisa, krvavého tyrana a kolaboranta s nacistickým Německem, který má na svědomí nespočet českých, židovských, polských, ale i slovenských životů v průběhu 2. světové války.

Z Bratislavy přichází vyhrůžky klerofašistického křídla nové vlády, že vyšle na Moravu své bojůvky, které tam "nastolí pořádek". Na Moravě stoupají nad radnicemi české vlajky, podle nepotvrzených zprav premiér Sobotka s požehnáním de iure legitimního premiéra Fica posílá na Moravu jednotky české armády. Cílem je ochrana práv českojazyčných obyvatel.

Slovenská revoluční vláda vyhlásila mobilizaci a žádá světové mocnosti o pomoc. Sobotka ohrožuje uzemní celistvost Slovenska. Lidé na Moravě již nadále nechtějí být součástí státu, který potlačuje jejích práva a není schopen zajistit jejích bezpečnost před extremistickými bojůvkami. Na 16. října je stanoveno referendum, na němž má padnout rozhodnutí, zda zůstanou součásti Slovenska, nebo se vrátí do státu, jehož součásti před politickým rozhodnutím někdejšího komunistického pohlavára Husáka vždy byli.

Jednání Čechů ale jednoznačně odsuzuje Evropská unie, z Washingtonu jsou slyšet rázná slova, která přirovnávají Sobotku k Hitlerovi, "nedemokratická vojenská agrese proti suverénnímu Slovensku" musí podle západu okamžitě skončit, práva Čechů nebyla nikdy ohrožena a bez ohledu na případné referendum, nepodvolení se Bratislavské vládě potácející se na hraně chaosu a bankrotu bude znamenat pro Českou republiku tvrdé sankce ze strany "světového společenství".  

Bratislavská vláda mezitim dostává masivní finanční injekci od "západu", v dolní komeře parlamentu přitom již od vladní koalice leží zákon o zrušení zákazu propagandy fašismu a nacismu. Před budovou vlády i parlamentem nadále hlidkují ozbrojení mladíci se svastikou a portréty Josefa Tisa.