Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde jsme a kudy dál

2. 12. 2012 23:15:35
Omezte člověkovi jazyk jeho vyjadřování a omezíte tak i celou jeho mysl. Metoda detailně a precizně popsaná v románu 1984 od George Orwella není holou fantazii spisovatele, nýbrž naši každodenní realitou.

V jisté neurčité zemi a v jistém neurčitém čase se politické myšlení obyvatel systematický degraduje na úroveň demence – vše co dovedou rozlišit je, zda média o té či oné politické straně říkají, že je „vpravo“ nebo „vlevo“. A ovčané to těmto médiím úspěšné baští a s otřesnou pokorou se u volebních uren dělí na zástup fanoušků jednoho, či toho druhého týmu.

Politická scéna země se tak začíná nápadně podobat fotbalu – fotbalisti jsou všude více méně stejní, mají dvě ruce, dvě nohy, jednu hlavu a hrají pro peníze. Sympatie mezi jednotlivými týmy se pak dělí podle barev jejích dresů. Ve fotbale nikomu nezáleží na tom, co si myslí ten který hráč modrých a co tomu říká protihráč v červeném, ve fotbale jde o princip: já fandím oranžovým, takže oni jsou všichni svatí a fialoví, ti jsou všichni do jednoho sprostí zloději!

Lidé jsou od přírody poměrně inteligentní tvorové a mají velký skrytý potenciál, takže ani systematická primitivizace ze strany sdělovacích prostředků přirozeně zcela nevyřídí jejích kritické myšlení. Podvědomě chápou, že tady a teď je v této zemi něco špatně, avšak uniká jim co vlastně. Jejich pocit celkové frustrace a beznaděje se tak odráží pouze v tom, že začínají nesnášet i ten „vlastní tým“ a volí ho již jenom proto, že ten konkurenční nesnáší ještě víc. Princip „menšího zla“ vítězí.

Celý proces čtyřleté systematické mediální debilizace populace završený fanouškovským vhazování papírků do uren je pak pompézně označen za demokracii a s pomoci ozbrojené agrese vnucován i ostatním státům po celém světě. To je chytré, ba velmi chytré. Nejlepším otrokem je ten, kdo si není ani vědom toho, že je otrokem. Hlavně utlumte jeho pocit nenaplněnosti a poslední inteligentní vědomí něčeho silně shnilého pod povrchem mediální manipulace. Tvrďte jim, že žiji v nejdemokratičtějším a nejvyspělejším systému, tvrďte jim, že mezi oranžovými a modrými je zásadní rozdíl a k tomu čas od času ukojte jejich bezmocný vztek s dopomoci sakrální oběti. To jest: maximálně možně znemožněte nějakou malou, bezbrannou a nepohodlnou parlamentní stranu a v příštím roce jí nahraďte novým obětním beránkem, kterého podřežete zase příště.

Gratuluji, vybudovali jste vysoce efektivní a stabilní řídicí systém. V čele státu se střídají dva týmy velmi pochybných lidi, každý, z nichž si stabilně drží sympatie 25% - 30% tiché menšiny obyvatel. Přidejte k tomu ještě 30% obyvatel, kteří se o politiku prostě kategorický nezajímají, a dostáváte se k zbylým 10% - 15%, kteří ze zoufalství volí malé strany, z nichž každé volební období projde do Poslanecké sněmovny jenom jedna a ta je následně velmi rychle a obratně likvidování stalými hráči – červenými, oranžovými, modrými, fialovými a samozřejmě i „nestrannými“ rozhodčími naši „fotbalové ligy“ – médii.

Malé strany jsou tak většinou likvidovány ještě dříve, než si stihnou vůbec uvědomit pravidla hry, do které se dostaly a jejich bývalí voliči úspěšně oklamaní likvidační kampani skutečných zloduchů ztrácí poslední naděje na změnu. V čele státu se tak stabilně střídají nic nechápající polo-zlodějské, polo-ignorantské bandy velkých stran, za jejichž nezodpovědnými zády se teprve ději skutečné věci.

Ekonomickou a tedy i jedinou reálnou moc ve státě drží úzká skupinka lidi, která reálně potřebuje ovládat pouze chod tři instituci – Ministerstva financi, Centrální banky a médii. Všechno ostatní je druhotné, ve státě „řízeném“ neschopnými „fotbalisty“ se není čeho bát – smrtící inflační politika nekrytých peněz napojená na světový bankovní socialismus není ohrožena, klíčová rozhodnutí zůstávají v rukou několika málo nikým nevolených lidi, zatímco ostatní politické drobnosti přechází do kompetence „politické elity“ země, parazitující na čím dál tím větší byrokratizaci ekonomiky a udržující iluzi národní suverenity a liberální demokracie.

Dokonalost systému je završena zdánlivou různorodosti a nezávislosti médii, omezující myšlení i jazykovou znalost lidi do takové míry, že ani neznají ta správná slova, s pomoci kterých by pojmenovali politická uskupení ve vlastní zemi. Ne, ta slova nejsou pravice a levice. Kategorii a různorodosti je přirozeně mnohem více, tady je popíši jen čistě orientačně:

Populisté – sem patři naše hlavní čtyři „fotbalové“ týmy, jejích programy a rétorika se sice mohou radikálně rozcházet, nicméně jak prokázala praxe, jejich skutky „u koryta“ jsou praktický totožné – takové jakési trapné a neschopné něco, mající za cíl zastřít naprostou neschopnost, nekompetentnost, zkorumpovanost a lhostejnost jednotlivých „fotbalistů“.

Bolševici – radikální levice, nekamarádící se moc ani s jedním z „fotbalových“ klubů a bytostně cítící hlubokou a systémovou prohnilost, skrývající se za zástěrou oficiální politiky. Problém těchto lidi spočívá v tom, že ačkoliv rozumí společenským problému mnohem lépe než standardní populace „fotbalových“ fanoušků, snaží se problém současného společenského řádu vyřešit s pomoci nastolení komunistické utopie – něčeho ještě zrůdnějšího a odpornějšího, nežli je naše současná realita.

Kapitalisté – radikální levice jim říká „neoliberálové“, ve skutečnosti je to široké a různorodé spektrum svobodomyslných lidi, shodujících se na principech osobní svobody a spatřujících kořen všeho zda v naddimenzovanosti státu. Ideologie těchto lidi, ať si toho jsou vědomi či nikoliv, zcela zásadním způsobem podkopává základ dnešního společenského řádu, stojícího na fatální iluzi toho, že stát za mě a pro mě udělá něco lépe, než bych to udělal já sám pro sebe. S touto hlouposti stojí a padá ta hrůznost, kterou jsme si tady nevědomky nechali vybudovat.

Karty „moderní zastupitelské demokracie“ a „všemocného rovného volebního práva“ jsou již přes patnáct lét definitivně rozdány a je na nás, zda si naše občanská společnost někdy uvědomí za co a proti komu hraje. Doposud se jim velmi dobře dařilo držet nás v pozici hlucho-slepo-němých debilů, vystrašených „extrémy“ a volících „zlatou střední cestu“ vedoucí naše životy do pekel beznaděje, pasivity a apatie.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhodl jsem se napsat krátký román. Jeho názvem je Idea, jeho žánrem antiutopie, jeho předmětem naše budoucnost v rámci Evropské unie. Vznik tohoto románu můžete sledovat zde: http://www.facebook.com/events/365749940191089/

Autor: Sergej Pavljuk | neděle 2.12.2012 23:15 | karma článku: 25.20 | přečteno: 1399x

Další články blogera

Sergej Pavljuk

Motýlí efekt internetu – adaptuj se nebo vyhyň

Internet je strašně podceněná věc. Kdokoliv, kdo se naučil používat klávesnici a myš, má často pocit, že to celé pochopil. Je to přesně naopak

12.9.2017 v 15:58 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 295 | Diskuse

Sergej Pavljuk

Placená reklama je jako placený sex

Výsledek je jistý. Jisté je, že to není ono. Konvenční placené online reklamy, kdy firma platí za proklik (PPC), dosah nebo shlédnutí je tolik, že s jistotou dodá pouze jeden výsledek.

30.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 368 | Diskuse

Sergej Pavljuk

Čtete blog na iDnesu? Jste dinosauři, sorry jako

Internet v ČR zítra slaví své 25. narozeniny. Před sto lety se lidé „staré školy“ bránili telegrafu, telefonu a rádiu, včera se bránili internetu, dnes se brání sociálním sítím.

12.2.2017 v 20:27 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 557 | Diskuse

Sergej Pavljuk

Facebook spouští umělou inteligenci, schovejte se do lesa nebo

Facebook se vrhl na tvorbu umělé inteligence. Chudák Siri, musí z toho být celá nesvá. FB inteligence má umět ovládat chytrou domácnost, má si umět s člověkem pokecat a má se postarat o výchovu dětí.

21.12.2016 v 19:31 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 709 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Fábik

Je možná změna společnosti a náprava zákonů?

Je možné napravit stav naší společnosti? Je možná náprava Ústavy a právních norem? Podle mne ano. Co pro nás znamená Ústava?

25.9.2017 v 0:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Žarko Jovanovič

Německé volby, Merkelová neprohrála, AfD může slavit

Po neděli strávené diskusí s lidmi v ulicích, bylo zjevné, že Merkelová neprohraje, Němci zatím necítí bezprostřední ohrožení, cítí ale obavy. AfD byla pod obrovským mediálním tlakem, který stavěl její voliče téměř mimo zákon.

24.9.2017 v 20:55 | Karma článku: 30.76 | Přečteno: 1109 | Diskuse

Bohumír Šimek

Lékaři a předvolební sliby našich politiků

Dominuje politický populismus a jen jedna strana má představu o skutečné reformě zdravotnictví, čímž je pro nás světélkem na konci gigantických, zdravotnických tunelů.

24.9.2017 v 17:09 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 431 | Diskuse

Jan Dvořák

Kancléřka míří hodně vysoko

Už když se paní kancléřka ráno probudila, byla si jista tím, že za dvanáct hodin bude prakticky rozhodnuto, že volebním vítězstvím si po dosavadním funkčním hatttricku už počtvrté prodlouží svůj dočasný pobyt v kancléřství.

24.9.2017 v 12:49 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 575 | Diskuse

Jiří Fábik

Kradu, kradeš, krademe - politiky se staneme.

Proč občan který požádal o půjčku, byl odsouzen za nepravdivé údaje uvedené v žádosti.. Politik který uvede v omyl poskytovatele , poskytnutím nepravdivých údajů a dotaci vyčerpá se ničeho nedopustil? Co jsme to tedy stvořili?

24.9.2017 v 11:30 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 373 | Diskuse
Počet článků 57 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2830

Baví mě vézt se na nejnovějších vlnách online marketingu. O online marketingu toho v rámci projektu VIDEOEFEKT publikujeme mnohem více: videoefekt.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.