Proč my degradujeme a jiní prosperují

Je-li v jedné zemi něco špatně a pro jinou platí pravý opak, je na čase přinejmenším přemýšlet. Česka republika se zbytkem Evropy upadá, zatím Polsko, Izrael či Korea se ženou kupředu. Proč? 

Zdroj: iDNES.cz

Vyspělá ekonomika, fungující základy sociálního systému a ekonomický růst uprostřed „světové krize“, to vše je i dnes pro mnohé realitou. Ačkoliv nás naše média raději krmí strašidelnými obrázky z krachující jižní Evropy, válčící Sýrie či „čtrnáct hodin denně za pár šupu pracující Číny“. Přes všechny tyto obrázky ze světa, nejsme ani mistry ve správném přečkávání finanční krize ani bezmocnými loutkami světové ekonomiky, jak se nás někteří snaží přesvědčit. Ba naopak.

Izraelská ekonomika, ač bohatší a vyspělejší než ta naše, ač obklíčená zeměmi zmítajícími se ve vnitřních krizích (ne-li občanských válkách) a vystavená jak neustálým vojenským útokům, tak výrazné ekonomické blokádě, demonstruje i dnes impozantní ekonomický růst.

Polsko, náš bezprostřední soused a oběť týž okolnosti co my je dnes zřejmě nejdynamičtější evropskou ekonomikou.

Jižní Korea, jejíž hospodářství je stejně tak exportně orientované a závislé na skomírajících trzích tzv. vyspělých zemí se nepotácí v znovu začínající recesi jako my, ale s jistou hledí vpřed a brousí si zuby na asijské technologické prvenství.

V čem je tedy náš problém? Proč jedni prosperují a druzí ne? A jak jsme se ocitli mezi těmi horšími?

S těží lze dnes najít víc rozšířené a za vlasy přetažené tvrzení než to, že stagnují vyspělé státy, zatímco rostou ty chudé a to pouze a jenom pro svou nekonečně velkou a levnou pracovní silu. Chudne a stagnuje i spousta rozvojových zemi a naopak dynamický se vyvíjejí i vyspělé státy. Příkladů je nespočet. Nejsme žádnými oběťmi špatných dějinných či geografických a geopolitických okolnosti, náš osud je ve skutečnosti zcela v našich vlastních rukou.

Existuje nespočet ekonomických a bohužel i politických a společenských příčin proč jsme na tom tak zle. Je ovšem nezbytné uvědomit si, že jsme několik desetiletí rostli pouze v dobách světové konjunktury, zatímco jiní dovedou růst i v dobách světové krize. My tedy prosperujeme pouze tehdy, kdy dokážou stagnovat opravdu jenom severní Korejci a afričtí diktátoři.

Čeští politici dnes proto velmi rádi přirovnávají domácí ekonomiku k jakési prázdné plechovce od konzervy, jež je přivázaná k huňatému ocasu všemocného běžícího tygra. Tím tygrem má být „světová“ ekonomika. Dokud tygr běží, pohybuje se i plechovka spolu s ním a svými zvučnými nárazy o zem dokonce připomíná životní elán a určitou dynamiku. Jakmile se však tygr zadýchal a zastavil se, vytratil se i z naší ekonomiky všechen pohyb. Jsme rádi, že jsme rádi a co hůř, naše hospodářství se začíná pomalu propadat a lidé začínají chudnout. Prý nám nezbývá než čekat, škrtat a modlit se k všemocnému, aby onen všemocný tygr chytl druhý dech.

V takových kategoriích nás učí přemýšlet naší státníci, naše neprofesionální média a co hůř, často i někteří renomování ekonomové. Míra jejích zaslepenosti je pak vskutku až podezřelé podivuhodná. Nevidět a nevnímat, že někde to funguje, že dokonce i sousedním plechovkám narostly nohy a jejích ekonomiky jdou nadále kupředu, zatímco my jen trapně čekáme, až se rozběhne náš americký nebo německý tygr, nevidět to vše a neanalyzovat rozdíly mezi námi a těmi úspěšnými je krátkozrakosti a nezodpovědnosti hraničící se zločinem.

Je také zajímavé, že tato slepota a bezmoc popadla naši elitu teprve tehdy, kdy se nám začalo vést opravdu špatně. Do té doby o žádném tygrovi nemluvili a všechen ekonomický vývoj prohlašovali za svojí osobní zásluhu.

Což, nemyslím si, že chyba je jenom v nich. Těžko by "dokonalý" národ strpěl takto nedokonalou politickou scénu. Ovšem chceme li něco měnit k lepšímu, bude zřejmě nejlepší nejprvé dosadit na vrchol naši země někoho méně slepého, někoho, kdo by si nehrál na bezmocnou loutku okolnosti a viděl by dál než do vlastní kapsy a konce volebního období. Strana ODSKSČMTOP09ČSSDKDU-ČSLČMKOS již myslím svojí neschopnost dostatečně prokázala. Milí přiznívci starých zlodějů a hledání drobných rozdílu mezi přislušníky jednotné bandy, dovolte, abych vám to takto taktně naznačil.